Cikani jdou do nebe

Zajiste vite, ze cast nasi milovane cikanske etnicke mensiny se rozhodla vystehovat se do Kanady, kde se chteji tvarit jako obeti rasismu v teto zemi. Ano, cikani jsou skutecne u nas persekuovani. Kde jinde by je tak odporne persekuovali tak vysokymi socialnimi davkami, ze se z nich mohou nicit alkoholem, cigaretami a drogami, jak je to od nas nezodpovedne vuci jejich zdravi. Kde jinde by si dovolili cikana, chyceneho pri vrazde, kuplirstvi, loupezi ci znasilneni, k smrti urazit tak smesne nizkym trestem jako u nas (jeste navic v luxusnim kriminale, kde se maji lepe nez doma). Vubec se jim nedivim, ze odsud chteji pryc, ja byt cikanem, tak se tu citim persekuovan take - posudte sami: kvuli etnickemu puvodu nebudete kontrolovani revizory v MHD ci ve vlaku, na socialce budete prednostne vyrizeni, na pracovnim urade vas nebudou posilat po firmach a podnicich, jako vsechny ostatni, policista si vas ani nevsimne, kdyz budete rusit opili nocni klid... A jeste nemate problemy se shanenim bytu. No je tohle nejaky zivot ?

Jo, to za louzi, v Kanade, tam se budou mit mnohem lepe. Ustrku, zminenych v predchozim odstavci, se rozhodne nedockaji, vsichni k nim budou mili, laskavi, daji jim co jim na ocich uvidi a konecne se budou moci realizovat. Jen pro dobro Kanady doufam, ze tam jeste nezrusili trest smrti.

Neda mi, abych na zaver neodcitoval cast jedne pisne od skupiny Orlik:

Rekneme si to nic, oni se prizpusobej,
to oni jenom tak trosku zlobej,
to proto ze maj uplne jinou mentalitu.
Abychom se potom nedivili
a vzteky drzky nekrivili.
Na vsechny jeden metr vemte,
takhle to preci nejde dal,
jedny mentalitou vomlouvat
a druhy ceka kriminal...

Corel Remagen

Firma Corel vyvinula a vcera ohlasila "aplikacni ramec" (anglicky se to rekne application framework a rozumnejsi presny preklad neexistuje, i kdyz uznavam, ze to zni blbe, rozumnejsi preklad by asi byl emulator API na jinem API) pro Win32 v Jave. Co to znamena ? To znamena, ze az se produkt zatim kodove oznaceny Remagen dostane na trh, budete si moci spustit na svem pocitaci pod Unixem, OS/2, Windows 3.x ci na svem NC temer jakoukoli aplikaci urcenou pro Windows 95/Windows NT - tedy pro BFU bude zajimavy hlavne Word a Excel, ale pro Win32 existuje i cela rada pouzitelnych programu. Oproti Citrix Winframe je rozdil v tom, ze aplikace bezi skutecne na vasem pocitaci, nikoli na kdesi na NT serveru (cimz se zvysuje rychlost a snizuje zatizeni site). Je to nova rana Microsoftu, pro ktery bude Remagen symbolem bliziciho se padu - stejne jako pred dvaapadesati lety byl Remagen symbolem porazky pro Nemecko (nemecti vojaci zapomneli pobliz mesta Remagenu ve Westfalsku vyhodit do povetri most pres Ryn, po nemz pak Ryn presli Americane).

iSource

je informacni sluzba od IBM dostupna je na http://www.ibm.com/iSource/ nebo mailem - poslete na adresu info@isource.ibm.com zpravu obsahujici slovo "subscribe". Vyzkousel jsem obe moznosti a Web Stranka se snadneji pouziva - existuje dokonce i v text-only podobe. Na web strance si vyberete jake o oblasti mate zajem a pak kazdy tyden obdrzite novinky v dane oblasti. Velmi dobre jsou delany announce. Protoze jednotlive Announce jsou pomerne dlouhe (30k) obdrzite mailem jejich seznam, kde si zaskrtnete, co vas zajima a poslete to nazpet a dorazi plny text techto announci. Po priblizne 14ti dennim pouzivani teto sluzby musim rici, ze je velmi dobre technicky udelana a za druhe mne inspirovala natolik, ze napisi pro sve obchodni partnery podobnou sluzbu.

P.S. : Kdyby nekdo vedel o podobne sluzbe, ale u M$ - necht' mne to napise. M$ webspace zasadne neprolezam nemam rad dynamicky generovane obrazky a to prehazovani klienta nazacatku pomoci redirektu na mne take prilis dojem neudelalo. Microsoft News mne totiz zadarmo posilat chlapci a devcata z M$ nechteji. Platit za to nechci, protoze je to silne reklamni tiskovina, porad vam tam omylaji do kola jak je produkt XX snadny, a na konci clanku napisi ze doporucuji, aby se uzivatele poslali na 5 denni skoleni - nic neni tak jednoduche, jak by se na prvni pohled mohlo zdat.

IBM Antivirus 3.0

Na www site Antiviru vychazi take docela dobry caspopis o virech a bezpecnosti v Internetu, ktery je psan pro sirokou verejnost. V tomto antiviru je take pouzita detekce viru pomoci neuronove site. Podobna sit byla implementovana i v Deep Blue - ovsem jen jako doplnek.

INVEX '97 - pripravy na blazinec

Zda se vam, ze o Invexu mluvime uz prilis brzo ? Ale vzdyt on uz je vlastne za dvermi - zacne za necele dva mesice. Nejvetsi blazinec v teto zemi zacne 13. a skonci 17. rijna. Na Invex prijede celkem 664 vystavovatelu a ma byt obsazeno 38401 metru ctverectnich vystavni plochy (+ 4.500 metru ctverecnich v patrovych nastavbach). Z firem, ktere na Invexu budou vystavovat poprve jmenujme napriklad Cisco systems.

NetMag tam samozrejme nebude chybet, zatim vsak resime technicke i organizacni problemy. Jedno zatim vime jiste: NetMag bude behem Invexu vychazet denne. Chteli bychom tez, aby byl NetMag k dispozici i primo na Invexu - najde se nejaka ochotna firma, ktera bude mit na Invexu nejaky unixovsky stroj s httpd (nebo i bez httpd, to klidne rozchodime sami), zapojeny na mistni sit ? Dalsi problem, ktery v tuto chvili resime, jsou vhodne subnotebooky ci palmtopy se silnymi bateriemi, na nichz bychom mohli psat v polnich podminkach clanky. Najde se take nekdo, kdo by byl ochoten na jednom ci dvou pocitacich na stanku (pocitace klidne zapujcime, vcetne sitovych karet a v pripade potreby i sitovy hub, kabelaz atd.) pustit browser s NetMagem jako home location ? Najde se take nekdo, kdo u tech pocitacu bude stat, odpovidat na dotazy a prodavat pripadne tistene vydani ? K tomu je samozrejme potreba pripocitat zajisteni dopravy do Brna, ubytovani v Brne atd. Krome toho bychom chteli take usporadat setkani s ctenari, nejlepe vecer v nektere prijemne brnenske restauraci. Vsechno to je ponekud obtizne pro nezavisly casopis bez vlastnich prijmu (nebot z vlastni kapsy ucast NetMagu na Invexu dotovat nebudeme). A jestli to za to vubec stoji ? Nikdo nevi, koncentrace BFU bude na INVEXu obrovska.

NetMag v cislech

Mozna to nevite, ale NetMag ma k dispozici (hlavne diky nejmenovanemu nadsenci, ktery si rad hraje s databazovymi softy) kompletni statistiky pristupu, generovane z logu. Napriklad vime, kolik procent uzivatelu pristupuje Netscape Navigatorem, kolik Netscape Communicatorem, kolik z nich jede pod Unixem, OS/2 ci Windows (je to strasne - na prvnim miste mezi browsery je Netscape Navigator pro OS/2, hned za nim se vsak tlaci MSIE a dalsi tri mista obyva nekolik verzi Netscape pod Windows 95). Take vime, ktere stranky jsou nejnavstevovanejsi a ktere jsou navstevovany malo, vime, odkud je nejvice pristupu, vime, kolik pristupu bylo realizovano diky tomu kteremu odkazu atd. Tyto statistiky vsak nebudeme zverejnovat - jednak proto, ze se z toho daji vycist dost zajimave veci a jednak take proto, aby je nikdo neovlivnoval mnohanasobnymi pristupy, aby prave ten jeho browser (ci stranka) byl nejpouzivanejsi. Reknu jen tolik, ze vice nez 60% pristupu je z browseru pod Windows (nejakych 45% procent vsech pristupu na servery NetMagu je z Netscape Navigatoru pod Windows libovolneho provedeni ci verze), na druhem miste jsou pristupy z OS/2 s cca 25%, nasleduji Unixy s 15%.

Co mne docela prekvapuje je, jak malo lidi pouziva proxy cache. Myslim si, ze je skoda tuto vytecnou vec (zvlaste jsou-li proxy cache servery serazeny do site a vzajemne si mohou vymenovat data) ignorovat, vzdyt efektivita vasi prace v siti pouzivanim proxy cache narusta a narusta tim vic, cim vic lidi tento system vyuziva (protoze tim vice roste pravdepodobnost, ze dokument, ktery prave vy chcete, v cache uz bude). Pokud jste na CESNETu, zkuste si do Navigatora dat jako http proxy host cache.cesnet.cz port 3128, jinak se zkuste informovat u sveho providera.

Jinak NetMag nam stale bobtna. Minule cislo melo uz cca 43 kB, coz je opravdu hodne (a je to take rekord v zatimni historii NetMagu) tohle ma cca 42 kB; osobne si myslim, ze bychom se meli vejit do 40 kB (protoze neni nijak snadne delat kazde cislo lepsi, nez bylo to predchozi a napsat popr. opravdu zajimave sehnat clanky je ta nejobtiznejsi vec na vydavani jakehokoli casopisu - deniky jsou na tom jeste mnohem hur), cisla 31, 32 a 33 mely mezi 36 az 38 kB.

On-Line monitor IBM GN

Sit IBM GN ma ONLINE monitor, kde si mohou zakaznici otestovat, kdyz jim neco nefunguje zda neni chyba u jejich ISP - nejcasteji vypadek nejake linky. Zkuste tedy http://www.ibm.net/net/status.html. Z delky odezvy na toto URL a na jine URL na tomto serveru je videt, ze to opravdu testuje stav site OnLine.

Rychlost Javy ve srovnani s jinymi prog. jazyky

Rychlosti Java Virtual Machine (JVM) jsem se jiz zabyval v NetMagu 17/97. Nyni se podivame na to, jak se Java rychla ve srovnani s ostatnimi jazyky. Jako testovaci program na rychlost bylo pouzito z duvodu jednoduchosti neco podobneho jako Linuxovsky start-up BogoMips test. Test vypadal priblizne takto (NETREXX varianta).

/* netREXX - Speed Test 4 NetMag */
/* options binary */
/*i =int;
j=int;
x=int;*/
say 'Start'
loop i=1 to 400
 loop j=1 to 400
  x=i+j;x=x*j;
 end
end
say 'Stop.'

[kolvir]/netmag/work/> java -version
JAVA.EXE version "JDK 1.0.2 IBM build o102-19970319"
[kolvir]/netmag/work/>

Pokud vas zajima, kdy i vy budete mit sanci dostat od SPT Telecom ISDN linku (ted vynechme nekrestanske ceny), pak se cerstve objevila jakasi mapa pokryti se seznamem digitalnich ustreden, na nichz bude ISDN dostupne do konce roku. Zajimave je, ze znacna cast prazskych digitalnich ustreden na tomto seznamu neni (ze by SPT Telecom se zavadenim ISDN pri zahajeni slavne digitalizace telefonni site proste nepocital ?). Bohuzel mezi temi, ktere na seznamu nejsou, jsou i ustredny, na nichz mam telefony ja (6602, 644 a 70).

Kdo se nestara o sve zakazniky, tak o ne prijde

Kratka uvaha o tom, jak je dulezite delat pro sve zakazniky take technickou podporu neboli support. Nestaci totiz vasim zakaznikum prodat nejakou vec, je nutno se take postarat o zakaznika, kdyz ma s koupenym vyrobkem potize. Neexistuje bezchybny vyrobek a tak kazdy zakaznik bude nekdy pomoc potrebovat, pochopitelne ze nejdulezitejsi je, aby mu bylo rychle a ucine pomozeno.

Jak jiz pravidelni ctenari tusi (a nepravidelne nemame), jako priklad jak se support delat nema, nam poskytne jiz tradicne IBM CR, ktery shodne hodnoti cela redakce NetMagu negativne. K tomu se vazou i najake nase drivejsi clanky a to jeden mimoradne humorny o podivne obchodni strategii v NetMagu 5/97, pote to vypadalo chvili nadejne ze s novym reditelem se vse zlepsi (ano i ja jsem tomu naivne po precteni toho rozhovoru na chvili uveril) v NetMagu 15/97 a pak moje znechuceni nad jejich supportem, ktery vam (ne)poskytnou pokud si u nich (ne)koupite AIXko za milion v NetMagu 24/97. Ano priznavam, ze mne udelalo radost, kdyz pote co se zacal starat Petr Vejsada o AIX, mel take podobne zazitky se supportem.

Bohuzel toto nejsou ojedinele pripady. Tak jako se uvadi story o tom jak Windows spadly a co vsechno znicily uvadi se historky i o vyse zminemem supportu. Tak napriklad cca rok stara historka: dostanete AIXko jako soucast nejakeho celopodnikoveho reseni. Dodavatel byl z USA. Dozvite se, ze operacni system AIX je uz plne lokalizovan do cestiny. Chcete jeho ceskou verzi a tak zavolate do IBM CR, tam se dozvite ze nejste v jejich databazi a ze dostanete kulovy s prehazovackou. Pricemz prehazovacku si muzete nechat a kulovy poslat do USA. Tak zavolate do USA, tam vam sice novejsi verzi operacniho systemu bez reci poslou, ale ceskou verzi nemaji a tak vam poradi ze mate kontaktovat centrum pro Evropu, ktere je v Anglii (?). To asi poradili vice lidem, protoze jsou tam telefoni linky vecne pretizene a kdyz se nakonec dovolate k lidem ze supportu, tak se dozvite, ze by bylo nutne prevest smlouvu o supportu z USA do CR, coz neni mozne zase z toho duvodu ze v CR ten produkt, ktery na tomto pocitadle provozujete nepodporuji.

Myslite si, ze vaseho zakaznika zajima, ze mu to pocitadlo dodali z USA a ne z CR a proto nemuze dostat operacni system, ktery si zaplatil, v cestine ? Zakaznika tyto detaily a vase interni zalezitosti, panove, vubec nezajimaji! Jedine, co ho zajima, je zda to ma cesky nebo anglicky! Pochybuji, ze tento zakaznik vas bude doporucovat svym obchodnim partnerum. Dalsi vec, ktera nastvala mne osobne, je ze mne klidne prodate v pulce roku 1997 pocitadlo se starym AIXem 4.1, kdybych to vedel driv nez jsem to zaplatil, tak bych vam ho hodil na hlavu.

Jako priklad velmi dobreho supportu mohu uvest firmu VEMA z Brna. Ten jejich support, co delaji ne bezkonkurencne nejlepsi ze vsech, co jsem videl. Zavolate si tam, nikdo po Vas nechce nejake seriova cisla ci podobne kraviny, podle problemu vas prepoji na prislusneho pracovnika, ktery vam rychle pomuze. Vsechny me problemy mne tam pomohli velmi rychle a odborne vyresit, zejmena bych jim rad alespon timto podekoval za to, ze mne nadiktovali seriove cislo, ktere jsem nekde potratil. Na tento support se muzete 100% spolehnout a proto jejich produkty doporucuji kazdemu.

Pokud jsem chtel support od HP, tak jsem se dozvedel ze support PC delaji zdarma, ale pracovnich stanic ne, tak ze si s nimi musim nejdrive sepsat o nem smlouvu. Spravne by me meli rici: ano, pokud se zavazete, ze nam tuto konzulataci zaplatite, prepojim vas hned na technika a posleme vam potom fakturu.

Dale je tu velky rozdil od koho ten support chcete zda od prodejce nebo od vyrobce. Dozvedel jsem se ze k Sunum se dava zdarma Java Development Kit - to jsem uvital, protoze se mne ho nechtelo tahat z Webu. Kdyz jsem zavolal prodejci SUNu, tak jsem se doslechl: to, co jste cetl na Internetu mne nezajima, mne nic neprislo. Naopak, kdyz jsem zavolal pobocce v SUNu v CR, tak jsem se dozvedel: Kdyz o nej mate zajem, tak vam ho samozrejmne radi posleme.

Dale zkuste pristupovat k zakaznikovi tak, abyste z nej nedelali blbce. Pokud napriklad mate PC HP VECTRA v zaruce a ona nejak blbne disketova mechanika a objednate si tedy zarucni opravu. Dorazi technik ; spusti jakysi test na mechaniku, prohlasi ze je OK a zase odjede. Jednak, ze se citite jako blbec a za druhe jste na ne nastvan protoze nepomohli. Spravny postup by byl disketovku vymontovat a vymenit s tim ze technik prohlasi, ze to u sebe proveri. Kdyz uz nic jineho, tak to ma alespon placebo-efekt.

Jako dobry priklad mohu uvest pristup Oasa Computers, kteri pote co jsem jim nahlasil, ze mne v PC od IBM blbne graficka karta, tak pote co jsem prohlasil, ze ji vymenit umim, tak mne ji poslali postou a vubec se nezminovali o tom, ze mam tu starou vratit. Samozrejmne, ze jsem jim ji poslal. Doufam, ze nezacne vsech 500 ctenaru NetMagu delat upgrade graficke karty volanim do Oasy, to by tam rozhodne neocenili...

Nekteri zakaznici hodnoti kvalitu supportu jako dulezitejsi faktor nez je kvalita vyrobku. Myslim, ze zvlastne dneska, kdy jsou si mnohe vyrobky svymi parametry dost podobne, rozhoduje kvalita supportu mnohem vice nez drive. Proto zapojte do supportu vsechny mozne prostredky, na web si dejte ruzne FAQ, seznam znamych chyb, patche. Zapojte email, muzete si udelat i BBS a samozrejmne telefonickou podporu. Delejte co je ve vasich silach i pro zakazniky, kteri nemaji servisni smlouvu ci pro zakazniky, ktere schaneji informace o produktech. Odkazovat tuto skupinu na web stranky neni prilis taktni, rozesilani informaci postou ci faxem by Vas rozhodne taky nezabilo. Zakaznik musi dostat support hlavne rychle - to je nejdulezitejsi - penize tu nehraji az takovou roli. Kdyz se dozvi, ze technik ma 14dni dovolenou a tudiz mu nemuzete pomoct a on nemuze stejnou dobu pracovat, rozhodne Vas za to nepochvali.

Doufam, ze jsem Vam Vsem natloukl to palice, jak se support dulezity. Ted je rada na Vas. Prvni krok na dlouhe ceste je uvedomit si, ze neco delate spatne. Hodne stesti!

The Blue Rose

Po par mesicich jsem se zase podival na stranku http://www.ibm.cz/ a byl jsem velice prijemne prekvapen, jednak je jiz cela kompletne v cestine a jsou tam docela zajimave novinky napr. Na vyvoji OS/2 se stale pokracuje.

Ovsem nejzajimavejsi na teto strance je rozhodne on-line verze casopisu The Blue Rose. Tento casopis mne chodil jiz od roku 1993 a za posledni rok se podstatne zlepsil (asi prave proto mne prestal jiz od ledna chodit). V on-line verzi nema vubec reklamni charakter v papirove verzi sice jakesi reklamy na IBM partnery obsahuje, ale v minimalni mire - z 32 stran jsou cca 4ri venovany reklamne (vcetne reklamnich clanku na produkty). Obsahuje dost uzitecne informace a rady, ktere se daji pouzit vseobecne (ATM site, Lotus Notes, PC servery). To, ze se zabyva pouze IBM ci Lotus produkty je pochopitelne.

Bohuzel zatim neumi chodit automaticky emailem jako NetMag a neni mozno cist jeho starsi cisla. Chtel jsem jim toto napsat, ale nenasel jsem kontaktni adresu na jejich webmastera.

DB2 Announce

Nas oblibeny listserver Majordomo@www.software.hosting.ibm.com (viz NetMag 31) byl rozsiren o nekolik novych announce-listu tykajicich se DB2 (viz NetMag 25/97) , pokud Vas tedy DB2 zajima, jiste se Vam budou libit. Mimochodem pribyly tam jeste Java Announce.

Jak jsem to zjistil ? No mam takovy blby zvyk obcas posilat listserverum dotazy ohledne jejich konferenci...

ATTENTION !!! 2 NEW SECURITY HOLES


Prispevek prevzat z FidoNet konference WWW.42

DIRA PRVNI

DIRA DRUHA

KDY TO MICROSOFT OPRAVI ???

1. nepouzivat MSIE!!! Kolikrat to budeme (my zkusenejsi) tem BFU rikat ???
2. Neinternetit pod userem s dulezitymi daty.
3. nebo neinternetit vubec ;)

Java je jedno z mych oblibenych temat, a to dokonce hned po C/. Dneska si povime neco o tom, jak se tato technologie slibne rozviji.

Za start technologie Java vdecime hlavne firme NETSCAPE, protoze byla java (v 1.0) poprve uvedena v jejich Netscape Navigatoru 2.0, ktery vydali na konci roku 1995. Hned se toho chopili navrhari web stranek a zacali umistovat na sve stranky java applety, nejrozsirenejsi byl applet TickerTape, ktery scroloval text. Toto nastvalo Microsoft tak, ze do sveho MSIE 2.0 pridal specialni HTML tag pro bezici napis, ktery byl pozdeji vyuzivan k tomu, jak znemoznit uzivatelum MSIE prohlizeni stranky. Tento tag (marquee) jiz davno upadl v zapomeni. Tehdy to zpusobilo velky boom, protoze kazdy chtel videt javovske animace ve web strankach. Timto se Jave dostalo velke pozornosti.

V prosinci 1995 zakoupili IBM (Microsoft par dni nato) licenci od Sunu na Javu. To pohlo ostatni firmy k tomu, aby se zacali prinejmensim o tuto technologii zajimat a jeste do konce roku 1995 zakoupili klicove firmy na Javu licenci take, aby se o nich netvrdilo, ze jsou pozadu. Tehdy se jednalo o Javu 1.0. Java 1.01 nasledovala v breznu a zatim doposud nejpouzivanejsi verze Javy t.j. 1.0.2 byla hotova v cervnu 1996.

V zari 1996 spatril svetlo sveta prvni Intelovsky operacni system se zabudovanou Javou (tehdy 1.0.1) a to OS/2 Warp v 4. Pro doplneni: prvni operacni system, ktery mel Javu zdarma zabudovanou byl AIX 4.2 s predstihem 6ti mesicu. (O tom AIXku jsem z hlavy nevedel, nasel jsem si to v Lotus Notesech, kam si ukladam vsechny informace, ktere mne jeste nekdy mohou zajimat). Z dalsich systemu jmenujme treba HP-UX 10.20, ktery pochazi z konce roku 1996 a obsahuje take jiz zabudovanou Javu. Kdy se poprve objevila Java v Solarisu se mne nepodarilo zjistit.

Nez jsem zacal psat tento clanek, tak jsem si nikdy neuvedomil, jaky raketovy nastup mela Java. Jiz po pul roku uvedeni teto technologie do GA verze se objevila jako std. soucast operacnich systemu. Takovyhle boom zatim zadnou jinou technologii nepotkal. Srovnat se to da snad jen se zavadenim podpory pro Internet do operacnich systemu na PC, kde se WWW prohlizec stal poprve soucasti operacniho systemu v rijnu 1994, kdy byl uveden na trh OS/2 Warp v 3 a podruhe to bylo ve Windows 95, kde byla ovsem podpora pro internet omezena na par programku (www, ftp, telnet, ping, netstat).

V prosinci 1996 zacala takzvana 100% Pure Java kampan. Tuto kampan podporuji snad vsechny firmy krome Microsoftu. Nejvetsimi podporovateli jsou Sun, Netscape, IBM a Apple. Cilem teto kampane je dusledne dodrzovat kompatibilu jednotlivych implementaci Javy - K tomu slouzi sada priblizne 5000 testu na kompatibilitu, kterou musi dana platforma splnit, aby dostala 100% Pure Java oceneni. Nemene dulezitou veci je, ze nesmi byt v Jave nic navic.

Dalsim historickym zlomem v dejinach Javy bylo uvedeni Javy 1.1 v unoru 1997, tato verze obsahovala velke mnozstvi novinek - nejvyznamejsi z nich jsou JavaBeans. V tu dobu byl jiz o Javu takovy zajem, ze kazdy mesic si stahlo JDK ze Sunovskeho serveru (jsou tam verze pouze pro Windows a Solaris) 250 000 vyvojaru. K tomu pripocitejmne napriklad 4 000 000 kopii OS/2 Warp 4, kde byla jiz Java zabudovana. Rust zajmu o Javu po uvedeni 1.1 vzrostl exponencionalne a tak v Dubnu 1997 dosahl server Javovskeho casopisu pro programatory Java World poctu milionu navstevniku za mesic (je to mesicnik). Na zacatku roku 1997 se odhadoval pocet programatoru v JAVE na 1 milion, nyni se odhaduje na 5 milionu (and growing !).

Technologie bez kterych bychom se obesli: Server-side includes

Ano mame tu zase rubriku, kterou maji nasi ctenari nejradeji, ackoliv posledni dil se jiz netykal procesoru firmy Intel, zajimave dopisy od jejich fandu mne chodi neustale a koukam ze pravdepodobne jeste nejaky ten tyden chodit budou. Z toho plyne zajimavy poznatek, ze firma Intel ma vice priznivcu nez firma Microsoft, protoze po napadani Microsoftu prichazeji vice podpurne maily nez hatemaily. Ja osobne si myslim, ze zjisteni jak to s procesorem P2 v soucasne dobe je, neni zcela od veci.

Server-side includes jsou jednou z moznosti, jak vyuzit server-parsed html (dynamicky generovane na zadost klienta) dokumenty. Prakticka realizace v serveru apache vypada tak, ze s v srm.conf pridate radek AddType text/x-server-parsed-html .html , cimz zapnete server-parsed dokumenty pro vsechny .html soubory na serveru.

Proc je to spatne ? Tak za prve - neni nutne zapinat server-parsed pro vsechny html dokumenty na serveru staci to zapnout treba jen pro nektere koncovky ( AddType text/x-server-parsed-html .shtml) nebo dokonce jen pro jednotilive dokumenty pomoci volby XBitHack. Spatne je to pro vsechny, protoze vam to ponekud vice zatezuje server, coz by mne vubec nevadilo. Horsi je, ze takto vytvorene dokumenty neobsahuji Last-Modified http hlavicku a proto je prohlizec ci proxy necachuje, muzete se to overit pomoci View->Document Info pokud je u Last-Modified napsano Unknown, tak si tento dokument Netscape neulozi do sve cache (ulozi si ho jen do memory cache, z disk cache ho pri svem shutdownu smaze). Protoze memory cache ma omezeny rozsah, tak je velmi frustrujici, kdyz po go-back zacne netscape navigator znovu natahovat stranky ze serveru.

Dalsi vec je, ze se k vam pokazde prenasi stranka pres sit cela a to i kdyz nebyla zmenena. Kdybychom napriklad NetMag skladali pomoci SSI z hlavicky tela a konce, tak by nam to sice ulehcilo praci, ale kazdy, kdo by se na nej podival by obdrzel cely 30k vytisk. Takhle se jen zepta browser serveru zda nema uz nove cislo.

A v neposledni rade, je zaktivovani server-side includes velka dira do systemu. Vhodnou manipulaci se da dasahnout toho, aby server interpretoval to, co mu posilate jako SSI - t.j. umozni vam to prohlednout si jakykoliv soubor a pripadne tez spustit program. Jinak, pokud nepocitame nebezpecne cgi-scripty, je totiz httpd docela bezpecny program. Aktivovani Server-parsed dokumentu metodou XbitHack je mnohem bezpecnejsi nez metodou AddType.

Jeden ze support scriptu, dodavany k apache umi totez co SSI, jenom to dela jednorazove. Cimz dostanete do rukou vsechny vyhody SSI (snazsi update stranek) a zadne nevyhody (necachovani a nebezpecnost).

Zajimave chybove hlasky: chcete si cracknout server ?

14.8.1997 v 14:38 kdy jsem se chtel dostat na http://www.internet.ibm.com/ jsem obdrzel tuto hlasku:

500 Server Error

The server encountered an internal error or misconfiguration and was unable to complete your request.

Please contact the server administrator, webmaster@www.internet.ibm.com and inform them of the time the
error occurred , and anything you might have done that may have caused the error.

Error: HTTPd: malformed header from script /www/prod/data/index.cgi 

Obvykle lide, co crackuji servery maji znalosti dost mizerene (jednomu z tech umelcu, co mne crackoval server stacilo dat restricted shell a neumel se z toho dostat), takze jim to moc nepomuze. Vetsinou si prectou nejake security-alarms dokumenty a zkousi zname diry. Asi jim pripada tato cinnost vzrusujici, protoze jim to nejde. Mne tato cinnost pripada velmi nudna, protoze vim dopredu, jak se v 90% procentech bude server chovat. Tohle bych zvladl cracknout priblizne za 15 sekund. Pred timto utokem vas firewall z principu neochrani. Take je dobre nespoustet httpd pod rootem, tim sice cracknuti nezabranite, ale alespon postavite utocnikovi do cesty dalsi prekazku.

Od 1. zari zacinam podavat testni oznameni na vselijake pitomce, co po mne chteji, abych neco cracknul.

ISP PVT nema rad proxy servery

Existuje nekolik typu pripojeni dial-upem na internet. Pouziti Linuxu se Squidem a diald povazuji za dobre reseni. Ma to vyhodu v tom, ze je mozne pouzivat 1 internetovsky dial-up ucet nekolika pocitaci soucasne prave diky proxy cache bezici na Linuxu. Nevyhoda je, ze se musi dokoupit od providera postovni schranky pro zbyvajici uzivatele.

Vse funguje uplne bezproblemu, pokud zrovna nemate PVT jako vaseho providera. U PVT jsou totiz na tento zpusob zapojeni dost alergicti. Jednoho krasneho dne, zjistite ze vam Internet nefunguje, tak zavolate na jejich HOTLINE, kde vam oznami, ze vas odpojili, protoze jste nedodrzeli podminky smlouvy. Pochopitelne penize jim platite dal i kdyz, jste odpojeni (tento pozoruhodny zpusob platby je uveden ve smlouve).

V te jejich slavne smlouve ovsem mate uvedeno ze pripojujete k internetu 1 pocitac k internetu a oni argumentuji ze nainstalovanim proxy cache vlastne pripojujete celou sit a tak podvadite providera a platite mene. Kazdy pocitac pripojeny do internetu musi mit svoji adresu a ty pocitace za squidem tuto adresu od PVT pridelenou nemaji. Vysvetlovat jim, ze je to to same, jako kdyby autobusak chtel zaplatit penize az do Brna i kdyz jedete jenom do Prahy, protoze v Praze mate auto a muzete si do Brna doject. Pokud by bylo ve smlouve uvedeno ze pripojuji jednoho uzivatele misto pocitace, tak bych toto rozhodnuti respektoval, nebo vyslovne uvedeno, ze nainstalovani proxy serveru se povazuje za propojeni cele site. Ale takhle....

Mate tedy dve moznosti: mnou doporucovana je vykaslat se na PVT, co nejrychleji to jde. Druha je nastavit si firewall tak, aby se na ten Linux nedalo vybec z venku dostat - t.j. vsechny pakety zahazovat a ve squid.conf nastavit volbu http_anonymizer paranoid, kterou podporite jeste fake_user_agent Nutscrape/1.0 (CP/M; 8-bit).

Ctenari nam pisi

Tak nejdriv neco co vas asi po nekterych nasich minulych vymenach nazoru zarazi- posledni zhruba ctyri cisla NETMAGu mi zacinaji pripadat jako docela hodnotny informacni zdroj. Nevim jak si to vysvetlit, ale je to tak. Ted zbyva jen doufat, ze nasledkem tohohle mailu neudelate cislo plne trapnych vylevu proti vsem... Ale byla by to skoda.

A pak neco k rypani do MMX a Pentium II. Nevim jake rozhnevane maily vam psali priznivci Intelu. Ale ja si myslim ze ty vase clanky nejsou zcela blbe, spis se na tenhle problem koukaji z trochu blbeho uhlu. Intel MMX bude v benchmarku tezko lepsi nez Pentium, totez plati pro srovnani Pentium II proti Pentium PRO. Jenze ty multimedialni instrukce navic nejsou zadny podvod, jen je otazka, kdy je zacnou producenti softwaru uzivat. Podle znameho ziviciho se DTP uz ma podporu MMX PhotoShop 4 a pry je na nem opravdu o dost rychlejsi. Nemam to overeno, ale asi to tak bude. Prijde mi, ze implementace dalsich instrukci a nasledna optimalizace softwaru je rozhodne rozumnejsi cesta k optimalizaci vykonu nez honba za MHz.

Ostatne tohle uz tu prece bylo. Treba Pentium PRO taky neni ve WIN95 moc velky zazrak. NT4 ho ale uz primo podporuji a tam je narust vykonu proti klasickemu Pentiu se stejnym taktem dost vyrazny. Takze otazka by mela znit spis takto - za jak dlouho (a za kolik) budou dostupne verze softu plne MMX vyuzivajici?

Po odeslani toho prvniho mailu jsem jeste chvili premyslel o tom MMX. On ten muj priklad na zaver s tim, ze PPRO znamena ve WIN NT vetsi narust vykonu nez WIN95 jeste neni nejnazornejsi. Kdyz se to vezme kolem a kolem, tak po nastupu 80386 to bylo mnohem vyraznejsi. On MS-DOS byl na 8088 vlastne docela slusny system. Ale z moznosti 386 neuzival temer nic. Jenze u nej benchmarky prece jen ukazovaly vetsi rychlost nez u 286 a tak nebyl duvod Intel kritizovat. U MMX to ale Intel schytal, protoze bez uprav operacnich systemu a aplikaci neni rozdil proti Pentiu temer patrny.

Reklama

NetMag tricko

Za prve mne velmi prekvapil zajem o trika, vsadil jsem se totiz s Veronikou, ze budou pouze ctyri zajemci a bylo jich o trosku vice... Coz mne prekvapilo, prohral jsem sazku a Veronika mne dorazila tvrzenim ze: Cim vetsi blbec to prodava, tim vice lidi to koupi. No nevim, co tim presne myslela.

Za druhe se mne Igor Bilyi bezelstne zeptal: On ma NetMag nejake logo ? Kdyz jsem mu odpovedel co tim logem myslim, tak jsem se dozvedel ze to jsem snad delal v Paint Brushi. Taky nevim, co tim myslel. Navrhl jsem mu proto, ze muze logo prepracovat. Kdybych ho neznal, tak bych to povazoval za provokaci. Za co to povazuji ted ? Jo, to bych taky rad vedel...

Vzhledem k tomu, ze potrebujeme stejne logo prepracovat, jelikoz mame svetlejsi podklad a novou adresu, tak kdyby nam ho nekdo z nasich ctenaru prekreslil, jiste bychom to ocenili - tricko free.

Ja se tedy osobne na NetMag trika tesim a doufam ze budou hotova do INVEXu.

Vyhodnoceni minule otazky tydne

Prubezne vysledky hlasovani: 

Ano (23)
    48% XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Ne (24)
    51% XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Celkem: 47 platnych hlasu. 

A samozrejme hned zase otazka nova