Jsem zhnusen

Je to tak. Jsem zhnusen do nejvetsi mozne miry lidmi v teto zemi, az je mi na zvraceni. Jsou tu povaleci, zlodeji a ze vseho nejvice blbci. V noci z pondelka na utery mi nejaky stupidni ubozak vykradl auto (zpusob jakym to provedl povazuji za naprosto idiotsky - treba kabel od anteny urizl i kdyz jej stacilo odstoubovat v konektoru), cimz jsem byl poskozen cca o 20 000 Kc (ale ten imbecil co to auto vykradl za ty veci dostane nejvyse tak desetinu). A to na parkovisti, kde se dalo nechat jeste pred par mesici auto odemcene a nikdo si jej ani nevsiml (odemcene jsem ho ovsem samozrejme nemel). Pred rokem se mne pokusil prepadnout na ulici falesny revizor MHD. Tuhle se mne pokusili okrast kapsari, nicmene to se jim nepovedlo (uz chodim po ulicich radeji ozbrojen a nevaham na jakykoli utok odpovedet). Chapu starsi lidi, ze se boji vychazet na ulici, urcite se pohybuje po Praze spousta lumpu, kteri si na mne nedovoli (nevypadam zrovna jako snadna korist), ale na ne ano. Okrast se mne pokusila pokladni v samoobsluze (priste az se o to pokusi tak to jiz nahlasim vedoucimu). O autoservisech, kde zaplatite a za chvili abyste tam jeli znovu radeji ani nemluvim. Nedavno mi nedal prednost autobusak na krizovatce na okruhu, taktak ze jsem to v tech 90 km/h ubrzdil a neprojel mu tim autobusem napric. A to samozrejme je jen kapka v mori. Na podobna individua vsak vydelavame - z casti na socialni podporu, aby nemuseli pracovat a z casti na to, o co nas okradou, coz ja delat rozhodne nehodlam. Prumerny Cech je zlodej a naprosto nemyslici pitomec, ktery kdyz nema strach, tak nevi, proc se chovat slusne a rozumne. Parchanti ve vetsim formatu rovnou kradou cele tovarny ci banky. Vsude okolo sebe vidim jen verbez (mimo lidi od pocitacu, ovsem tech, kteri nepatri do kategorie BFU), ktere by nebyla zadna skoda. Policiste jsou take verbez, ktera honi spatne parkovani a prekracovani nejvyssi povolene rychlosti v prehlednych usecich, ale aby honila zlocince, to ne (na to mame prece americke turisty). Komunismus alespon tuhle pakaz dokazal udrzet na uzde, coz bylo potreba. Jdete uz s demokracii do haje, kdyz nedokazete tyhle mentalni exkrementy naucit, jak se maji chovat; uz Svejk rikal, ze prisnost na lidi musi bejt - a mel pravdu. Do plynu nepatri jen cikani (i kdyz ti vetsinou take), ale 70% obyvatel tohoto zasraneho statu.

Vyvoj v branzi v nejblizsich letech

je tim, co ted vsechny zajima. Nikdo jej nedokaze odhadnout dopredu a existuji dva protichudne odhadovane smery. Tim prvnim je, ze se spolecnym usilim firem Oracle, Netscape, Sun, SCO, SGI, Informix, AT&T a castecne tez IBM podari vyhodit Microsoft s Intelem ze sedla. Strategie je jednoducha - site, NC, JAVA a konec zastarale a prihlouple architektury PC. Druhou moznosti naopak je situace, kdy Microsoft spolu s Intelem, Compaqem, Dellem a par dalsimi producenty PC zlikviduji nemene silne unixovske firmy. Ten prvni scenar je rozhodne zajimavejsi, nicmene hraje se o vsechno - o informacni technologie na celem svete. Bud padnou PC, nebo padne Unix. Par firem hraje v tomto pokeru na obe strany: Hewlett-Packard, Digital a take IBM podporuji jak Unix, JAVA a NC, tak i PC a systemy Microsoftu. V souboji nezvitezi ten lepsi (jinak by byla PC uz odepsana), ale ten, kdo bude marketingove silnejsi. Zcela stranou nestoji ani zajmy mensich firem stojicich zatim kolem PC (napr. AMD, Cirrus Logic, 3Com ci Adaptec), ktere citi na poli otevrenych systemu velkou sanci (prirozene, trh s PC jiz je saturovan). Inu, nechme se prekvapit. Samozrejme kterekoli strany nebude znamenat naprosty konec PC ci unixovskych systemu, ale jejich ustup na okraj zajmu. Ale vitezstvi Pentia Pro (ev. jeho nasledniku) a Windows NT bych videl nerad.

Vlady se snazi uplatnovat vliv na Internetu

Pripravovany vznik peti novych top level domen se nelibi Bilemu Domu ani eurourednikum v Bruselu. Americka vlada chce dokonce celou tematiku probirat na summitu G7, sedmi hospodarsky nejsilnejsich zemi sveta. Predstavte si ministry hospodarstvi a vnitra, jak se bavi o internetovych domenach aniz tusi, co je vlastne DNS, bind a jak vlastne ty domeny funguji. Pokud mne pamet nesali, existuje v celem Internetu 11 korenovych nameserveru (a.root-servers.net - k.root-servers.net, z nichz jen ctyti nalezi vlade USA (dva v domene .gov a dva v domene .mil), dalsi pak sitovym organizacim ci firmam (vcetne InterNIC) a univerzitam. Jen jediny z techto serveru se vsak naleza mimo uzemi USA, ve Svedsku na NorduNetu. Pokud se TLD zalozi na jednom serveru, neni prilis velka sance jeji existenci zabranit. Sice uznavam, ze jmeno domeny .store je ponekud nelogicke a bude se spatne vyjimat (.str by byla lepsi), ale nekompetentni kroky vlad povazuji za mnohem vetsi zlo.

Realizace TEN34 v CR

Sit TEN34 jiz znacne pokrocila. Spojeni po siti TEN34 je nyni jiz funkcni do vsech vetsich mest CR na akademicke subjekty. Dokonce existuje i server www.ten34.ces.net, na kterem se toho vsak mnoho nedozvite. Co vsak vime je, ze TEN34 jiz nyni ma 2 linky po 2 Mbps ven a na sit uz funguje krome Prahy a Liberce tez v Plzni, Ceskych Budejovicich, Brne, Ostrave a v Olomouci. Informace o TEN34 nepatri mezi ty nejzverejnovanejsi, takze pro ziskavani techto informaci pouzivam hlavne unixovske programy traceroute, tcpspray a dalsi ;-)

devPad - integrovane prostredi pro Javu a NetRexx

Nazory v prispevcich se nemuseji shodovat s oficialnimi nazory meho zamestnavatele. Informace zde uvedene, jsou poskytovany bezplatne a bez jakekoliv zaruky. Nenesu odpovednost za zadne skody, ktere mohou vzniknout jejich pouzitim. K dalsimu verejnemu sireni prispevku nebo jejich casti je nutny souhlas autora.

Integrovane prostredi pro vyvoj Java a NetRexx aplikaci devPad je napsane v NetRexxu, bezi tedy na libovolne JAVA enabled platformne. Vzhledem k tomu ze je to Java aplikace - nikoliv applet tak se neda spustit z WWW prohlizece, coz v konecnem dusledku znamena ze si musite mit Java JDK od JavaSoftu a NETREXX od IBM.

devPad je pracovni plocha, kam si muzete umistovat okna. Pracovni plocha je koncipovana virtualne - velmi dobry napad, je udelana presne tak jako virtualni plocha v xfree86. Okna mohou byt budto editacni nebo HTML. U kazdeho okna si muzete pomoci praveho tlacitka menit velikost a pomoci leveho ho presouvat - pochopitelne ze se okna mohou take prekryvat. Okna nelze vysunovat mimo pracovni plochu devPadu. V editacnich oknech jak jiz nazev napovida se edituji textove soubory, u kazdeho editacniho okna si muzete nastavit jinou barvu pozadi, takze se v nich hezky rychle orientujete. Mne se osvedcil nasledujici setup: Java/NetRexx soubory - bile pozadi, dokumentace - svetle modra a HTML text svetle zlute. Editacni okna maji jeste jednu zajimavou vlastnost a to ze pokud nejsou aktivni tak zmensi font - cimz toho vidite pochopitelne vice a nemusite je tak casto scrollovat - opravdu velice uzitecna drobnost. U editacnich oken, ktere obsahuji java nebo netrexx zdrojove kody funguji jeste volby Compile a Run. Samozrejmnosti jsou pochopitelne Cut/Copy/Paste.

HTML okna jsou urceny k prohlizeni HTML dokumentu (zejmena tedy dokumentace pro programatory ve forme HTML). Prohlizeni HTML dokumentu je reseno vlastnimy prostredky a to velice dobre. Omezeni - nezobrazuji se obrazky a nefunguji linky. Cely HTML engine ma priblizne 20k. Je videt ze by se v Jave dal napsat velice maly HTML browser, protoze aby byl z HTML okna plnohodnotny browser bylo by nutno jeste dodelat podporu obrazku (obrazky gif a jpeg umi Java zobrazovat interne a jine formaty nejsou potreba), podpora HTTP protokolu je v Jave rovnez zabudovana - takze by stacilo dodelat praci s linky.

devPad jeste obsahuje tzv. Class Browser. CB je velice dobre udelan a umoznuje prohlizeni i classu z JDK - k temto classum je taktez mozno zobrazit dokumentaci (pokud ji mate v JDK nainstalovanou) pomoci jiz vyse zminovaneho interniho HTML prohlizece. Nejvice budete pouzivat CB pravdepodobne na knihovny Javy, velice dobre se v nich s jeho pomoci hleda - rozhodne lepe nez pri behani Netchcipakem po HTML dokumentaci.

devPad je velice dobre prostredi pro programatory v Jave, zalibilo se mi tak ze jej pouzivam i pro psani vice textu soucasne misto vicenasobneho spusteni editoru a to prave kvuli snadne manipulaci s okny a zmensovani fontu. devPad je take velice rychly i na 486/33 se s nim da pracovat. Rozhodne doporucuji. Ziskate ho na http://wwwi3s.unice.fr/~lafaix/devPad/.

Mac odolal crackerum!